Standard CAFIB                   

Celkový vzhled

Typicky molosoidní plemeno. Velký, masivní, se silnými kostmi, dává výraz velké nekompromisní koncentrace síly, ale nesmí ani vypadat, ani být těžký, váhavý nebo apatický.

Postava

Obdélníková, kompaktní, ale harmonická, dobře vyvážená, symetrická. Velmi zřejmé druhotné sexuální znaky, jasně odlišující psy od fen.

Povaha

Je to odvážný, rozhodný a udatný pes. Neskrývá svou "ojeriza" vůči cizincům, ani svou tradiční lásku, poslušnost a věrnost ke svým pánům a rodině. Z toho vyplývá, že je to nepřekonatelný hlídací pes ve městech, a na venkově kromě toho vynikající honácký pes a lovec velké zvěře. Důsledkem jeho povahy je, že na výstavách psů nedovolí rozhodčímu (cizí osobě), aby se ho dotkl. A pokud zaútočí na rozhodčího, taková reakce nesmí být považována za vadu, ale naopak za potvrzení jeho povahy. Při testech povahy, povinných na výstavách pro psy, kteří dovršili 12 měsíců, fila musí útočit šikmo vzhůru, před svým pánem a bez toho, že by ukazoval na pánovi jakoukoliv závislost.

Nervový systém

Klidný, vyrovnaný a ukazující jistotu, sebedůvěru, perfektně snáší cizí prostředí a zvuky, jako výstřely slepými náboji na výstavách. Nesmí se ale střílet ve vzdálenosti menší než 5 metrů a smí se testovat pouze psi starší 12-i měsíců.

Pohyb

Chůze: dlouhé, pružné a rytmické kroky, na pohled těžké, připomínající kroky velkých kočkovitých šelem. Při chůzi jeho hlava musí být v linii nebo pod linií zad. Jeho hlavní charakteristikou při chůzi je, že fila pohybuje souběžně nohama na jedné straně a pak na opačné - perfektní velbloudí krok. Výsledkem je střídavé boční zhoupnutí hrudníku a zádi, které je zvýrazněno ocasem, pokud je nesen nahoru.

Klus: snadný, měkký, lehký, široký a hodně výkonný.

Trysk: mocný, dosahující rychlosti neočekávané u psa této velikosti a váhy.

Pohyb fily při chůzi evidentně ukazuje jeho volné klouby v nohách a zádech - charakteristický rys plemene. Důsledkem toho je, že fila je schopen náhle a rychle měnit směr, a to i v trysku.

Hlava

Brachicefalická, velká, těžká. Při pohledu z profilu je délka čenichu prakticky stejná jako lebky, dost hluboká, vystupující týlní hrbol, velké a visící uši, nízký stop. Z čelního pohledu je široká, se silným a konvexním čenichem, lebka je široká, lehce zakřivená, stejně tak po stranách.

Lebka

Z profilu ukazuje lehké zakřivení od stopu směrem k vyčnívajícímu týlu. Zepředu je široká, velká, lehce zakřivená. Její strany se snižují dolů ve velmi mírné, téměř kolmé křivce, neukazují zbytnělé příušní žlázy a nikdy netvoří schod při přechodu k čenichu. V tomto bodě je pouze lehká křivka.

Týl

Vyčnívající, dobře oddělený od krku.

Stop (snížení čela)

Při pohledu zepředu v podstatě neexistuje, na jeho místě je prohlubeň mezi očima, která plynule stoupá do poloviny lebky. Z profilu je nízký, šikmý, dobře viditelný, tvořený nadočnicovými oblouky.

Uši

Visící, velké, silné, velmi široké u kořenů, zužují se směrem ke konečkům, které jsou kulaté. Kořen je šikmý, přední část je vyšší než zadní. Jejich uložení je v nejzazší části lebky a mění se: nízko, když pes odpočívá, vysoko, když zpozorní. Bočně složené uši a růžičkové uši jsou povoleny.

Oči

V klidu smutný výraz, ale energický a rozhodný, když zpozorní. Střední až větší velikosti, lehce vejčitého tvaru, hluboké, široce od sebe. Jejich barva se mění od tmavě ořechové po žlutou, v souladu s pigmentací a celkovou barvou srsti. Díky volné kůži někteří psi vykazují spadlá spodní oční víčka. To není považováno za vadu, protože to pouze zvyšuje typicky smutný výraz.

Čenich

Z profilu je jeho délka prakticky stejná s délkou lebky. Obdélníkový, ale velmi vysoký. Nicméně jeho výška nikdy nesmí být stejná nebo větší než jeho délka. Jeho přední část musí být rovná, klesá lehce šikmo dolů. V poloviční vzdálenosti tvoří široký a perfektní oblouk dolů směrem k dolní linii čenichu, která je rovněž tvořena horními pysky. Tyto pysky jsou silné a visí přes spodní, které jsou pevně přimknuty k spodní čelisti, ale volné po stranách, ukazujíce zubaté okraje. Je viditelný šev pysku. Při pohledu zepředu jsou patrné konvexní křivky čenichu (na počátku, ve středu a u kořene), které tvoří celý čenich, ten zajišťuje dobré nasazení kořenů zubů. Jako výsledek je čenich pod očima kulatý, pak se velmi lehce zužuje ke střední křivce, a pak opět rozšiřuje směrem k přední křivce a způsobuje široce zakřivený otvor tvořený okraji pysků. Nicméně při pohledu shora se čenich nesmí ve střední části zužovat tak, aby tvořil pas v oblasti střední křivky, zúžení je pouze lehce znatelné.

Nos

Široké nosní dírky, dobře vyvinuté, ale nikdy nezaujímají celou šířku čelisti. Vždy černé.

Zuby a skus

Zuby relativně malé, ale silné a bílé. Horní řezáky jsou široké u kořenů a tenké na koncích. Silné špičáky jsou uloženy široce od sebe. Požaduje se nůžkový skus - to znamená, že dolní řezáky se pouze dotýkají vnitřní části horních řezáků.

Krk

Všeobecně držený nízko, je vyjímečně silně vyvinutý a svalnatý, což budí dojem krátkého krku. Jeho horní část je lehce konvexní, tvoří tak zvanou křivku hřebce. Pod hrdlem je rovnoběžná silná dvojitá kůže, volně visící v podlouhlých rovnoběžných lalocích.

Trup

Silný, široký a hluboký. Hrudník je delší než břicho.

Hrudník

Perfektně klenutá žebra tvoří široký a hluboký hrudník, ale nikdy nejsou překážkou volného pohybu ramen. V dobře formovaném rameni musí jít žebra dolů až k lokti.

Boky

Kratší a méně hluboké než hrudník, musí být dobře vytvarovány, aby bylo možné rozlišit všechny jejich části. Při pohledu shora musí být méně široké a plné než hrudník a záď, ale nesmí tvořit pas.

Horní linie

Otevřený a nízký kohoutek, protože lopatky jsou široce od sebe. Nicméně lopatky musí být perfektně vidět a tvoří klesající linii. Klesající linie v nejnižším bodě (zvaném dobradiça - závěs, stěžej) mění směr a stoupá plynule vzhůru, v přímé linii, až po přední výběžek kosti kyčelní. Tedy horní linie je tvořena dvěma přímými liniemi - jedna po konec kohoutku, druhá po záď.

Spodní linie

Od rukojeti hrudní kosti vede perfektním obloukem, tvoříc předhrudí. Pak v přímé linii, rovnoběžně se zemí, pokračuje k mečovému výběžku hrudní kosti a od tohoto bodu pokračuje lehce vzhůru k uložení penisu u psů, u fen k okraji boku, který je u nich více vyvinut, skrývá stoupající linii břicha a ovlivňuje spodní linii.

Přední část těla - ramena

Jsou tvořena dvěma kostmi stejné velikosti: lopatkou a kostí pažní. Lopatka je v úhlu 45° od vodorovné linie a kost pažní tvoří s lopatkou úhel 90°. Kloub lopatky s kostí pažní tvoří velký hrbol kosti pažní, který musí být ve stejné úrovni jako předhrudí, ale kousek za ním. Při ideální skladbě musí rameno vyplňovat prostor od kohoutku ke sternu a velký hrbol kosti pažní musí být přesně uprostřed této vzdálenosti.

Nohy: Silné a rovné kosti. Patrná zápěstí, krátká a mírně šikmá záprstí.

Tlapy: Jsou tvořeny silnými a dobře klenutými prsty, nejsou příliš u sebe, se silnými, širokými, hlubokými polštářky. Prsty jsou ve správné pozici, pokud směřují dopředu. Drápy jsou silné a tmavé - ale mohou být bílé, pokud je to barva příslušného prstu.

Kolmá imaginární linie spuštěná dolů od lopatek musí dosáhnout lokte a chodidla. V ideálním případě loket musí být v úrovni sterna.

Zadní část těla

Záď: Je tvořena širokým a dlouhým svalem kyčelním, tvoří úhel 30° od vodorovné linie. Je zde plynulá křivka od předního bodu kosti kyčelní ke konci kosti sedací. Vrchol kosti kyčelní je ve stejné úrovni nebo trochu výše než lopatky. Myšlená vodorovná linie začíná na konci kosti sedací a musí dosáhnout na velký hrbol kosti pažní a vpřed na předhrudí. Tato vzdálenost určuje délku psa. Při pohledu zezadu musí být záď široká jako hrudník, hlavně u psů. U fen může být záď širší.

Stehna: Jsou tvořena stehenní kostí, která tvoří úhel přibližně 60° od vodorovné linie nebo od země a úhel 90° se svalem kyčelním. Jsou velká, s konvexními zakončeními, tvořená svaly, které vedou dolů ke kosti kyčelní a sedací - kost sedací kreslí křivku zádi. To je důvod, proč kost sedací vždy musí mít dobrou délku.

Nohy: Jsou hlavně tvořeny holenními kostmi. Když je úhlení dobré, kolena vyvstávají a orientují hlezna vzad. Silné a vyčnívající kotníky. Nárt je šikmý a vyšší než záprstí. Při pohledu zezadu musí být zadní nohy rovnoběžné a vnitřní část stehen musí být velmi svalnatá.

Tlapy: Jsou poněkud více vejčitého tvaru než přední tlapy, jinak stejné. Nesmí mít paspárky.

Ocas

Při pohledu z profilu nesmí být v rozporu s křivkou zádi, naopak musí s ní dobře korespondovat, nevyčnívat příliš. Jeho nasazení je střední. Když je pes vzrušen, zvedá ho, ale nikdy nesmí stát kolmo a nikdy nesmí přepadnout na záda. Na konci tvoří otevřenou křivku (hák), ale nikdy nesmí být zatočen. Když je pes v klidu, visí rovně k hleznům. Při pohledu zezadu je jeho kořen velmi široký a silný, pomalu se zužuje směrem ke konci.

Kůže

Je to jedna z nejdůležitějších charakteristik plemene. Musí být silná, volná po celém těle, zvláště na krku, a tvoří laloky na hrdle. V některých případech tyto laloky pokračuje dolů na hrudník a břicho. Někteří psi mají vrásku na stranách hlavy a rovněž v kohoutku a na ramenou. Když je pes v klidu, na hlavě nesmí být vrásky. Když zpozorní, stažení kůže na hlavě - aby zvedl uši - vytvoří malé podlouhlé vrásky. Na čele být vrásky nesmějí.

Srst

Nízká, krátká a přilehlá srst. Chlupy jsou tuhé a silné, charakteristický rys, který může být snadno zjištěn pohledem a dotykem. Poněkud hustější v kohoutku.

Barva - následující barvy jsou povoleny:

1. žlutá ve všech odstínech, od světle hnědé do červené;

2. žlutá ve všech odstínech, od světle hnědé do červené, ale s popelavým stínem;

3. barvy 1 a 2, avšak s černou maskou a ušima, nebo jen černou maskou;

4. žíhaná jako tygr nebo pavouk (žlutá srst s oddělenými černými pruhy). Základní barva je stejná jako u předešlých s černými pruhy nebo proužky. Proužky jsou tenké, stejně široké od počátku do konce a nepravidelně rozmístěné po celém těle. Mají rovněž různou délku a spojují se podél páteře na horní linii těla, kde se potkávají ve formě "V";

5. žíhaná s černou maskou a ušima;

6. bílá s velkými žíhanými plotnami, takovými jako popsáno u barvy č. 4. Bílá barva musí být čistá, bez tmavých skvrn na kůži (které by dělaly stíny);

7. lehce popelavá, stříbrná;

8. jakákoliv z dřívějších barev s bílými znaky, zpravidla na končetinách, hrudi a ocase, ne tak často na krku a čenichu, směrem k hlavě.

Výška (v kohoutku)

Minimum psi 65 cm, feny 60 cm.

Maximum psi 70 cm, feny 65 cm.

Váha

Psi kolem 50 kg, feny kolem 40 kg.

Vady

Všechno, co je v rozporu s ideálem popsaným tímto standardem. Vady jsou tím vážnější, čím více se vzdalují od ideálu.

Všeobecné diskvalifikace:

1. kupírované uši;

2. kupírovaný ocas;

3. růžový nos;

4. předkus ovlivňující přední část čenichu;

5. jakékoliv chybění zubů;

6. bílá barva bez přítomnosti jakékoliv další barvy;

7. bílá základní barva s černými skvrnami;

8. smolně černá;

9. břidlicově černá;

10. smolně či břidlicově černá s bílými skvrnami;

11. myší šeď;

12. modravě šedá;

13. základní šedá barva s černými skvrnami;

14. ostrý úhel okrajů horních pysků (při pohledu zepředu jako obrácené "V");

15. povaha bez kladné reakce na útok;

16. silná negativní citlivost na střelbu.

Diskvalifikace vyplývající z křížení

Důležité poznámky:

1. Zde jsou uvedeny nejběžnější vady. Aby jim bylo možno snadněji porozumět, jsou rozděleny do oblastí jako všeobecný vzhled, hlava, atd. Vzhledem k velké různosti genetického dědictví a následně fenotypu, rozhodčí nenajdou všechny tyto znaky pouze u jednoho psa. Proto musí rozhodčí diskvalifikovat psa, kdykoliv objeví jednu nebo více těchto vad a když je přesvědčen o kříženci vzhledem k jejich intenzitě a průkaznosti.

2. Existují psi s fyzickými detaily, které ukazují různá křížení. Tento fakt nesmí být pro rozhodčího překvapením, protože pouze potvrzuje rozsah a variabilnost křížení s několika, ne pouze s jedním, plemeny.

A. Kříženci s neapolským mastinem

1. Výrazně dlouhého typu, s krátkýma nohama, širokým hrudníkem. Konkávní horní linie, která končí vysokou rovnou zádí a vysokým nasazením ocasu, který je krátký, má tendenci se kroutit vzhůru a padat přes záda. Spodní linie má protilehlé křivky: konkávní v hrudníku (hrudník jako síť) a konvexní v břiše (vytahuje se vzhůru).

2. Široká lebka, její křivky jdou dolů v obloucích stran hlavy jako míč. V kontrastu se čenich zdá být užší. Vysoko nasazené uši. Kulatý stop, tvořený přední kostí, která je v čele vysoká, dělá schod. Horní pysky tvoří při čelním pohledu ostrý úhel, obrácené "V". Z profilu je výška čenichu stejná nebo větší než jeho délka. Z pohledu zepředu je úzký. Nos zaujímá celou jeho šířku. Nemá konvexní křivky. Hrdlo s podbradkem. Znuděný výraz s napůl zavřenýma očima a otevřenou tlamou, ukazující špičku jazyka.

3. Břidlicově černá barva, šedá jako základní barva s černými pruhy, olověně šedá barva.

B. Kříženci s německou dogou

1. Čtvercová postava, krátká, na dlouhých nohách, dlouhý krk bez laloků na hrdle. Jako důsledek krátkého sterna se spodní linie zvedá diagonálně nahoru. Velmi velké okraje boků, dokonce i u psů. Pevné klouby a tvrdý pohyb. Záď nespáditá. Tenký ocas. Otevřená ramena, která směřují vpřed a jsou umístěna těsně pod krkem.

2. Úzká hlava. Velký a dlouhý nos. Hlava málo hluboká. Rovná lebka, malý stop, úzké a jemné uši, vysoko posazené. Oči mají tendenci do modra. Dlouhý čenich s dolní linií rovnoběžnou s horní.

3. Smolně černá barva, myší šeď nebo namodralá šeď, šedá jako základní barva s černými skvrnami, bílá s černými nebo šedými skvrnami nebo skvrnami obou těchto barev. Velmi krátká srst, příliš těsná k tělu, tvořená velmi jemnými chlupy.

C. Kříženci s anglickým mastifem

1. Velké gigantické tělo, s tendencí čtvercovou. Rovná záda. Kohoutek výše než záď.

2. Při pohledu zepředu je hlava široká, zdá se být užší mezi ušima, které jsou malé, jemné, tvaru V, vysoko nasazené (prakticky na vrcholku linie lebky) a téměř vždy černé. Kulaté čelo, silně vyznačený stop tvořený přední kostí. Vrásky na čele. Málo vyčnívající týlní hrbol. Při pohledu z profilu je délka čenichu poloviční proti délce lebky (1:2). Vysoký u kořene, ale méně vysoký na konci, kde horní pysky nejsou tak hluboké. Přední linie tvoří s horní linií pravý úhel a je svislá. Může směřovat dopředu jako výsledek klešťového skusu nebo předkusu. Vystupující brada, která tvoří šikmou přední linii. Černá maska.

3. Žlutá meruňková jako základní barva, s příliš mnoha velkými a vejcovitě tvarovanými pruhy spojenými dohromady, takže tvoří černé skvrny. Jsou tak početné, že viditelné části základní barvy jsou prakticky stejné šíře jako pruhy a dávají falešnou představu pruhované tmavé tygří barvy.

zdroj:kniha Brazilský fila od rozhodčího CAFIB ing.Jana Kubeši