Vše co je třeba vědět o charakteru, temperamentu a nervové soustavě

Vše co je třeba vědět o charakteru, temperamentu a nervové soustavě

Paulo Santos Cruz, duben 1980, O FILA No. 17

Nìkteří naši čtenáři s námi konzultují co je charakter, temperament a nervový systém fily. Ostatní se ptají na dùvody, proč jsou jejich psi kritizováni, označeni jako jedinci, kteří mají nervy nebo temperament slabé, přesto, že „energicky“ zaútočili během testu.

Téma je vzrušující a pro nás absolutně prioritní. Fila je zahrnut mezi „Hlídací a pracovní plemena“ a proto musí hlídat a být užitečný. Bez těchto vlastností stojí za tolik jako lednička, která nemrazí, nebo rádio, které nehraje. Bez toho je nanejvýš zbytečnou váhou jako všechno to, co je neužitečné.

Definice:

I když je to obtížné, pokusíme se definovat charakter. Je to komplex kvalit, které jsou plemeni bytostně vlastní. Mezi nimi identifikujeme povahu, schopnost emočního vztahu, volní vlastnosti, vyrovnanost, pevnost, morální vlastnosti, psychiku, atd.

Temperament mùže být definován jako zpùsob jedince reagovat na vnější podnět. Je dalším komplexem, který zahrnuje srdnanost, nebojácnost, agresivitu, instinkt bránit, ochraňovat. I když je spuštěn vnějšími stimuly, jeho projev je určován také city, přátelstvím jako určujícími dùvody povinnosti, věnování se, sebeobětování...

Nervový systém - je něco fyzického, nezávislého na vùli, určuje a ovlivńuje emoční chování. Opakuji: pokouším se definovat něco subjektivního, ideálního. Jako všechno v této oblasti je to obtížné, komplexní, sofistikované.

Možná, že příklady vysvětlí více: čivavá zaútočí na filu, který se dùstojnì vzdálí, aniž by zavrčel. Má dobrý charakter, nepoužívá svou sílu, ukazuje dobrou povahu. Jaguár zadáví štěňata fily - fena jej pronásleduje, desítky kilometrù, bez jídla, bez přestávky. Ukazuje tak pevnost, vytrvalost, rozhodnost. To je charakter. Kdyby byla slabá, spokojila by se s kňučením.

Fila miluje svého pána a proto jej brání. Při simulaci útoku na pána s použitím hole nebo jen gest fila reaguje a brání toho, koho má rád nebo ke kterému cítí příchylnost. Čím silnější je jeho vztah k majiteli, tím energičtěji jej brání. To je temperament.

Pokud je zaveden na cizí místo - např. prostředí výstavy -, zvláště pokud ten je také nervózní a přenáší tento stav na psa. A výstřely fungují jako poslední kapka. To je test jeho nervového systému.

Neexistují přesné hranice mezi těmito třeti koncepty: každý přechází do dalšího. Dobrý charakter determinuje větší schopnost emočního vztahu, silnější temperament znamená prudší, nekompromisnější reakci. atd... Přecitlivělý nervový systém znemožňuje projevy přiměřeného temperamentu a vede až ke zbabělosti.

Určující projevy

Na výstavě krátký čas posuzování psa neumožňuje kompletní posouzení jeho povahy a psychiky. Proto posuzování každého jedince začíná od okamžiku jeho vstupu do kruhu. Ti s dobrým nervovým systémem ukazují jistotu, sebedůvěru. Jejich pohled prozrazuje rozhodnost, odvahu, kontrolu, psychickou rovnováhu. Ocas potvrzuje tento jejich duševní stav. Pokud se přiblíží jiný vystavovatel nebo pes příliš blízko ukazují dobrý temperament. To již brání svého pána nebo sebe sama.

Stísněný pohled, uši dozadu, ocas nesený nízko nebo dokonce pod břichem, snaha vyhnout se pozici se zádí směrem ke psu za nimi prozrazují strach, slabý nervový systém.

Vztah s jejich majitelem poskytuje velmi cenné informace. Pes s dobrými nervy a temperamentem jde před svým pánem, který se snaží jej přiměřeně zpomalit. Bázlivý pes jde za svým majitelem, je třeba jej táhnout, povzbuzovat, aby vůbec pána následoval.

Poté co jsou všichni psi ve výstavním kruhu dobrý pes přehlíží ty ostatní.... pokud se drží dostatečně daleko. Pokouší se napadnout osoby, které se přiblíží příliš blízko.

Dobrý rozhodčí si stoupne do středu kruhu a hlasitě s výraznými gesty žádá vystavovatele, aby utvořli pohybující se kruh. Cílem je přitáhnout pozornost psů a také je začít zkoumat. Psi s dobrým temperamentem nepustí z rozhodčího zrak. Jejich pohled je pevný, vyrovnaný, povýšený, prozrazuje vùli jít a změřit síly s tímto individuem, které se pro psy vyčlenilo z ostatních v prostředí, kde pes nevěří nikomu. To je to, co by udělal, kdyby byl volný.

Ti se slabými nervy a temperamentem začínají táhnout pryč a snaží se dostat ven z kruhu. Jejich oči, uši a ocas pokračují v prozrazování jejich největšího přání - pryč odsud, z prostředí, které je tak ohrožuje. To je to, co by udělali, kdyby byli volní.

Ti, kteří předstírají

Někteří klamou. Vrčí, štěkají, ale většinou .... na ostatní psy. Majíce strach snaží se zastrašit ostatní tím, že jim hrozí. Tím se snaží zabránit tomu, aby se přiblíželi. Jsou - i když je to špatné přirovnání - jako ti falešní hrdinové, kteří poté, co byli od sebe odděleni, vyhrožují klasickými výroky: „pusťte mě, nechte mě, zabiju tě, zbiju tě..“

Při psích zápasech tosa inu v Japonsku ten, který zavrčí před začátkem boje, ztrácí body, protože ukázal strach před protivníkem, a proto se jej pokusil zastrašit......aby mu zabránil přiblížit se.

Takové chování je běžnější u fen.

Pokud se rozhodčí zdrží u posuzování jedince, ti dobří si sednout, klidní, a až jakoby dřímali - taková je jejich sebedůvěra. Jejich chování znamená:“nechte mě trochu odpočinout. Jestli někdo přijde příliš blízko ... tak na něj zaútočím.“

Nervový práh

Nervový systém je testován silným náhlým a nečekaným zvukem. Většinou se používá signální pistole. Po úvodním pozorování rozhodčí již víceméně ví, kteří budou cítit vzrušení tak velké, že budou na hranici ztráty sebekontroly.

Pro usnadnění pochopení si představte, že nervový systém je něco kolmého, jako hùl. Představte si, že emoce zpùsobuje vibraci této hole, zdola směrem nahoru. Představte si, že tato vibrace nemůže pokračovat za určitý bod, protože to by znamenalo paniku a totální ztrátu kontroly. Tento bod se v medicíně nazývá „práh“.

Ti psi, kteří ztratí sebekontrolu a cítí nervovou paniku pouze v důsledku výstřelu z poplašné pistole mají práh nízký. Evidentně jako hlídací nebo pracovní psi jsou zcela neužiteční. Někteří se dokonce pomočí., což je skutečně příliš jako reakce na poplašný výstřel.

Vzhledem k tomu, že tento práh je něco fyzického, jedná se evidentně o nedostatek zcela jistě přenosný na potomky. Z toho dùvodu psi s nízkým prahem nesmí být použiti v chovu, s výjimkou velmi výjimečných případù, kdy se jedná o psy s určitou charakteristikou, obtížně získatelnou u jiných exemplářù. I v těchto případech je nutné jednat s velkou znalostí dědičných zákonů a velkou obezřetností.

Temperament je testován útokem s holí nebo jakýmkoliv předmětem. Jeho cílem je přesvědčit psa, že chceme napadnout jeho pána nebo jeho samotného.

Pes s dobrým temperamentem reaguje okamžitě. Koneckoncù obrana pána je jeho povinností.

Ti s dobrým temperamentem zaútočí až kam jim šňůra dovolí, skočí diagonálnì vzhùru, aby dosáhli na útočníka. Často stojí na zadních nohou

Ti méně dobří zaútočí vpřed, avšak zůstávají na všech čtyřech na zemi. Neskočí diagonálně vzhůru. Kousli by útočníka nízko, od úrovně kolen dolù. Tím by navíc vystavili svou lebku, týl, krk a páteř „útočníkovi“.

Ti špatní přešlapují vedle svého pána, poštěkávají, .... ale nepostupují vpřed.

Reakce těch cvičených

Nakonec máme ty cvičené. Prozrazuje je samotný majitel když jim dává povely, přikazuje jim útočit a dodává jim odvahy. Nìkteří majitelé naznačují běh směrem k figurantovi, aby svým příkladem strhli k tomuto jednání svého psa.

Také psi prozrazují svùj výcvik: postupují na konec šňùry, štěkají, a nakonec se vrátí se svému majiteli, šťastně vrtí ocasem při očekávání obvyklé odměny - pochvaly apod.. Pak jim dá majitel znovu povel a znovu utíkají na konec šňùry, aby se vrátili v očekávání další odměny. Někteří se přitom obrátí zády k útočníkovi - představte si co by se stalo, kdyby útok byl opravdový!

Pokud má fila dobrý temperament, jeho majitel jej nikdy nenechá cvičit. Prvním pokousaným by byl instruktor nebo cvičitel. Někdy majitel poté, co zjistí, že jeho pes má slabý temperament, zaplatí několik lekcí někomu, kdo by psa naučil chovat se nebojácně. Pes se opravdu naučí předstírat, že je odvážný, statečný, ale nikdy takový nebude, protože mu to není vlastní, nemá vrozený temperament se silnou nekompromisní reakcí.

Cvičený pes se pokouší kousnout do klacku a ne „útočníka“. Definitivní test: nechat psu klacek - pokusí se do něj kousat nebo zlomit. Někteří jej dokonce donesou majiteli, šťastní a spokojení sami se sebou... Ti všichni zapomenou na útočníka.

Ti s dobrým temperamentem se nedívají na klacek, který jim hodili k nohám, a pokračují v úsilí dosáhnout na agresora. A dokonce i poté, co ukončení posuzování, mimo výstavní kruh, uvázáni u stromu při očekávání konce výstavy, dobrý pes nespouští oči z rozhodčího, tedy „útočníka“, v očekávání, že se mu naskytne nejmenší příležitost zkusit, jak chutná.

Genetický problém

Jako vše co je získané učením, výcvik není přenosný na potomky. Pes je vycvičený, ale jeho geny, jeho zárodečné buňky, jeho vaječníky, nikdy vycvičené nebudou. Pes předstírá statečnost, ale jeho potomci se narodí s nervy tak slabými, jako je měl jejich otec nebo matka.

Jediným řešením je korigovat tyto nedostatky v následující generaci prostřednictvím dobře promyšlených spojení, kdy chovný jedinec je nositelem mnoha takových kvalit, že je vhodné jej použít k chovu. I tak, pokud je možné získat takové kvality od jiného, i povahovì kvalitního jedince, je lépe nechat prvního psa dožít v klidu svých posledních dní. Příklad: předpokládejme fenu vynikající struktury, optimálního charakteru, skvělého temperamentu, ale se slabým nervovým systémem. Pokud bude kryta psem s ocelovým nervovým systémem a naším úmyslem bude získat tělesnou strukturu matky a nervový systém otce, je takové krytí zcela ospravedlnitelné.

Uvedl jsem příklad feny, protože jsou běžnější případy slabšího nervového systému, nižšího prahu, u tohoto pohlaví. Nicméně pokud je potomkem psù se silným nervovým systémem je témìř jisté, že nepoškodí tímto spojením se psem s dobrými nervy, naopak její geny budou spolupracovat s geny samce. Její stav mùže být hormonální. Pes se slabými nervy znamená velmi vážný nedostatek či problém, protože ten nemùže být zmenšen prostřednictvím senzitivity feny.

Test očí

Při posuzování temperamentu je třeba se snažit o takovou pozici psa, aby mu slunce mohlo svítit do očí. Psi se silným temperamentem jsou tak rozzuřeni tím, kdo ohrožuje jejich pána, že jejich vegetativní nervový systém přestane dávat příkazy, které vyvolávají bezděčné reakce. Jednou z nich je zornice oka, která se musí rozšiřovat nebo zmenšovat v závislosti na množství světla. Když slunce svítí psu do očí, jeho zornice by se měly zúžit, ale v případì jeho afektu vzniklého v dùsledku ohrožení pána, vegetativní nervový systém je neuzavře a nechá je zcela otevřené. Je tedy vidět velmi rozšířená zornice, která dovoluje slunci přístup do pozadí oka, kde je pigmentace způsobená chromatickým genem, při použití prvkù dodaných hlavnì míchou (nervovým kmenem). Pokud nervový kmen selhal a nedodal prvky pigmentace, potom celý nervový systém, tedy druhotné nervy, budou také poškozeny.

Pokud je pigmentace dobrá, je možné usoudit, že mícha fungovala dobře, a tedy všechny nervové větve také fungují dobře. Pokud je pozadí oka pigmentované, odráží sluneční světlo zelenými nebo modrými odlesky. Rozhodčí snadno mùže posoudit zbarvení těchto odleskù, které vidí na pozadí oka. Jestli je rozumný, nebude se dále přibližovat ke psu, protože takový by jej kousl doopravdy.

Pokud se zornice zužuje, znamená to, že pes při útoku na jeho pána nic necítí, nic to neznamená. Mizerný charakter a temperament.

V některých případech se zornice rozšiřuje, tedy přihodí se ztráta kontroly sympatické a parasympatické části nervového systému, ale jako důsledek strachu, paniky. Na pozadí oka není vidět pigmentace, odrazy způsobené slunečním svitem jsou naoranžovělé nebo žluté, protože odrážejí barvu kapilárních cév očního pozadí, krve která v nich cirkuluje. Oko není pigmentováno, nervový kmen nefungoval, všechny nervové větve jsou poškozeny. Rozhodčí proto může být jist, že pes má strach, což bude potvrzeno jeho dalším chováním. Pokud rozhodčí postoupí dále vpřed, pes ustoupí až se schová za majitele.

Jak často konstatují čtenáři, v mnoha případech právě útok psa je tím, co prozrazuje slabost jeho temperamentu. Proto, i když zaútočí, udělá to takovým zpùsobem, že rozhodčí jej musí posoudit jako psa se slabým temperamentem.

Opakuji a obracím se již na chovatele: nepoužívejte psy-samce se slabými nervy. Tento nedostatek je přenosný na štěňata. Používejte pouze feny, a to jen ve velmi zvláštních případech, a vždy po poradě s odborníkem. Nezvyšujte počet bázlivců.

Necvičte své psy na útok. Pokud nezdědili odvážný, nebojácný temperament hlídače, neklamte sami sebe tím, že je naučíte podvádìt a předstírat. V okamžiku opravdové potřeby váš cvičený pes místo vaší obrany vám skočí na záda a bude žádat vaši ochranu, nebo uteče co nejdál bude moci a nechá vás samotné čelit násilníkovi.

Chovejte opravdové přátele a ochránce, a pomozte nám zlepšit plemeno brazilský fila.