HISTORIE A VZNIK BRAZILSKÉHO FILY


Brazilský fila je vynikající všestranné pracovní plemeno. Je to klidný, sebevědomý pes s pevným a velmi vyrovnaným nervovým systémem, u kterého je v maximální míře vyvinuta neobyčejně silná závislost a věrnost na pánovi. Brazilci mají přísloví: "Věrný jako fila."

 Jednou z mnoha kvalit tohoto výjimečného plemene je i vrozený hlídací instinkt.


Můžeme pouze vhodným výběrem zaměřeným na chov psů ze starých původních linií a jedinců, kteří splňují požadavky na fenotyp i povahu, tento genetický poklad Brazílie zachránit a zachovat pro další generace.
Jakékoliv nové experimenty s používáním kulturních plemen v chovu fila brasileiro (v převážné většině dnes již zdegenerovaných) - např. bloodhounda - a stejně tak používání psů se znaky přikřížení jiných plemen, kteří byli masivně produkováni v 70. letech minulého století brazilskými množiteli a nezodpovědně exportováni do celého světa a tam stejně nezodpovědně dál množeni - je zločin!
Měnit fenotyp a povahu brazilského fily je ekologický zločin!


Z historických pramenů víme, že první kolonisté si do Brazílie přivezli různé typy starých mastifů, buldoků, blodhoundů, teriérů a jistě i mnoha psů neurčitých ras. Ze všech těchto jedinců a jejich vzájemných potomků vytvořila tvrdá brazilská příroda v průběhu několika staletí filu. Modelovala ho dlouho a drsně.

Fila byl brazilskými fazendeiros používán ke třem základním pracem:
1. jako honácký pes u stád hovězího dobytka,
2. lovec šelem a velké zvěře,
3. nepodplatitelný hlídač fazend a rodiny svého pána.

Ve všech těchto úkolech na ni byly kladeny obrovské nároky a denně bojoval o holý život.

Práce u dobytka byla velmi nebezpečná, v Brazílii se nejčastěji chová plemeno zebu, které je vhodné do tamních klimatických podmínek. Stáda se pasou celoročně venku na obrovsky rozlehlých pastvinách ve vysoké ostré trávě, kde nejsou ani vidět. Krávy, bránící svá telata, jsou nebezpečnější než jaguár. Úkolem filů bylo dobytek najít, vyhnat na volné, otevřené prostranství a zadržet za nozdry až do příchodu lidí s lasy nebo značkovacími železy. Přitom váha některých dospělých hovězích kusů se mnohdy pohybovala okolo 800 kg, oproti průměrné váze fil 50 kg. Mnoho psů bylo ukopáno, či jinak zabito kravami. Přežívali pouze ti s nejpevnějším stiskem čelistí (Fila - od portugalského slova filar = pevně držet), s nejvolnějšími klouby, ti nejmrštnější a nejchytřejší.

Fotogalerie: HISTORIE A VZNIK BRAZILSKÉHO FILY


Stejně tak při lovu na nejsilnější šelmu Jižní Ameriky - jaguára. I zde hrála roli nejlepší genetická výbava. Silný temperament, statečnost, volná kůže, po které se jaguáří tlapa svezla jako po závěji, dobré zaúhlení nohou a správné převýšení. Proti takto vybaveným psům neměl ani jaguár mnoho šancí. Ze psů přežili jen ti nejlepší a ti se také reprodukovali. Docházelo tak k přirozené selekci.
 

Fotogalerie: HISTORIE A VZNIK BRAZILSKÉHO FILY

Pozornost, kterou lidé psům věnovali ohledně potravy, případného ošetření a péče všeobecně, bylo pouze nutné minimum. V případě porážky dobytčete dostal zbytky, pokud byl poraněn vážně byl utracen a v lepším případě ošetřen kolomazí nebo jinou "přírodní medicínou". Dobrý fila si potravu ulovil a svůj život ve smečce na fazendě si obhájil.

 

Dlouhá léta se fila pohyboval pouze na fazendách a vesnicích. Postupně se však chov hovězího dobytka měnil, také již skoro přestalo existovat nebezpečí napadení jaguáry. Města a civilizace všeobecně začala více a více zasahovat do života venkovanů. V 70. letech 20. století brazilská armáda uskutečnila v oblasti Manaus (přístav na Amazonce hluboko ve vnitrozemí) 5letý rozsáhlý výzkum chování a možnosti využití plemen brazilský fila, německý ovčák a dobrman, testovaných ve stejných podmínkách amazonské džungle. Posuzovaly se fyzické a psychické vlastnosti a reakce těchto plemen.

1. Agresivita - nejagresivnější byl dobrman.
2. Citlivost - dobrman se ukázal jako přecitlivělý.
3. Povaha - při náročných cvičeních v džungli spojených s překonáváním přírodních překážek jako trnité stromy, bažiny, řeky, hustý porost s liánami, rozmoklá země apod., fila prokázal lepší povahu a chování než ostatní dvě plemena.
4. Energie - v tomto testu, kde hrály důležitou úlohu horko a vlhko amazonského podnebí, dosáhl nejlepších výsledků fila.
5. Odolnost - fila byl při dlouhých cvičeních méně vyčerpaný než dobrman nebo německý ovčák. Díky jeho masivnosti, síle a robustní postavě a při výhodě ochrany silnou a volnou kůží má fila lepší vlastnosti pracovat v džungli.
6. Síla - fila dosáhl vynikajících výsledků. Například při překonávání širokých řek je tento pes schopen přepravovat malé balíky a přitom pomáhat bojující jednotce.


Fila se prokázal jako vynikající hlídkový pes při vyhledávání ztracených osob. Tichý, klidný, nemající strach z šelem, nevyděsí ho ani neznámé zvuky, např. noční džungle. Při výcviku proti sabotérům je tento strážní pes nepřátelský a agresivní vůči všem osobám, které naruší jeho teritorium. Důvěřuje síle svých čelistí a ve svém útoku nikdy neselže. Fila se nevzdá, ani je-li vážně zraněný. Léčku odhalí fila jistěji a na větší vzdálenost, než jednotka pozemních průzkumníků doprovázená vrtulníkem.

Jedinečnost fily přestala být pro svět tajemstvím. Každý ho obdivoval, každý ho chtěl. A tak začala jeho zkáza.

 

 

 

 



 
 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode