Novodobá historie plemena

Bohužel stejně jako se to stalo u řady jiných plemen, v okamžiku své popularity se stalo objektem komerce a bylo zneužito bezskrupulózními "chovateli", kteří zvláště v 70. letech 20. století křížili čistokrevné fily s řadou dalších plemen, nejvíce s německými dogami, anglickými mastify a neapolskými mastiny. Během několika let dosáhli téměř úplné likvidace plemene a brazilské prameny uvádějí, že počátkem 80. let bylo v Brazílii 80 % kříženců s rodokmenem brazilského fily. Fakt křížení uznali všichni - např. předseda klubu Federaçăo Paulista de Cinofilia p. Rubens Gisondi veřejně sdělil, že ví od r. 1974 o zájmu chovatelů, kteří chtějí experimentovat s křížením a chtějí otevřít novou plemennou knihu pro produkty těchto křížení. Ke křížení se sami přiznávají ve své knize O GRAN LIVRO DO FILA BRASILEIRO její autoři Procopio do Valle a Enio Monte, ke kterým se hlásí Fila Brasileiro Club ČR. V roce 1975 byl BKC otevřen registr pro experimentální křížení, ale nikdo jej bohužel nepoužíval a dále se pokračovalo ve falzifikaci rodokmenů a kříženci byli zapisováni jako čistokrevní filové. Bylo navrženo, aby se nové plemeno jmenovalo brazilský mastif. Místo toho Joăo Batista Gomes, považovaný za chovatele mastiffilů, zorganizoval v městě Brazília v r. 1976 I. Symposium o file, kde na žádost chovatelů kříženců vedených Procopio do Valle došlo k úpravám původního standardu, kde se legalizovaly znaky křížení (zkrácení čenichu vůči mozkovně, místo pouze nůžkového skusu povolen i předkus, změna povahy...). Máme k dispozici kopii standardu z té doby, která to dosvědčuje, včetně názvu plemene Căo fila brasileiro / Brasilian Mastiff.


   Za této pro filu katastrofální situace způsobené bezskrupolózními množiteli se poctiví chovatelé filů z rodů statkářů, které je chovaly po desítky let, ne-li po staletí, rozhodli důrazně protestovat proti de facto likvidaci plemene. Na jednání svoleném Antoniem Carvalho Mendesem dne 19.3.1978 byl přijat návrh předsedy Clube Mineiro de Criadores de Fila Brasileiro Arthura Verlangieri a v rámci BKC a se souhlasem jejího předsedy Ayrtona Schaeffera byla založena Komise pro zachování brazilského fily CAFIB. Opět bylo doporučeno chovat nové plemeno brazilský mastiff. V prosinci 1978 byla publikována podrobná studie Dr. Paulo Santos Cruz "Jak rozeznat čistokrevného filu od křížence". Také v zahraničí si byli chovatelé vědomi problému křížení patrného na psech dovážených z Brazílie, jak dokládá oficiální dopis rozhodčího a představitele německého Moloss klubu p. Christophera Habiga z 8.2.1979, kde mj. konstatuje, že rovněž do Německa byli dovezeni evidentní kříženci s rodokmenem čistokrevného fily BKC s německou dogou a angl. mastifem.


   Pod tlakem neúnosné situace a tlaku jak domácích chovatelů tak ze zahraničí se vedení BKC obrátilo na nejuznávanějšího odborníka a autoritu na plemeno Dr. Paulo Santos Cruz a požádalo ho o schůzku. Ta proběhla dne 1.5.1979 v domě Dr. Paulo Santos Cruz a během ní na jednání BKC s CAFIBem předseda BKC Schaeffer problém křížení výslovně uznal a prohlásil: "Koneckonců kříženci jsou tady, množí se a není možné je všechny zabít." Paulo Santos Cruz jako řešení nabídl podrobný standard, který by v diskvalifikačních vadách uvedl znaky křížení, a tak by takoví jedinci vypadli z plemenitby. Superintendante BKC Lucena poté požádal P. Santos Cruz o vypracování takového standardu, na čemž se dohodli. O tomto jednání existuje magnetofonový záznam.Nový standard byl publikován v červenci 1979 a přesně popisuje, které znaky znamenají křížení a které jsou pouze vadou. Vedení BKC však svému závazku garantovat splnění přijatých závěrů nedostálo a nebylo schopno zabránit útokům křížitelů na členy komise ani dalšímu množení kříženců. V důsledku nemožnosti hájit zájmy plemene v rámci BKC komise z této organizace vystoupila a stala se samostatným klubem. Tak došlo k vytvoření samostatného specializovaného klubu pro plemeno s velmi náročným chovatelským programem, jehož hlavním cílem bylo uchovat původního filu, což je to nejlepší, co se filovi v posledních 50 letech přihodilo. Bohužel odchodem převážně většiny dobrých a poctivých chovatelů do CAFIBu se posílila pozice obhájců křížení uvnitř BKC a pokračoval velmi silný spor mezi oběma organizacemi. Pro nás je směrodatné hodnocení samotných nejvyšších brazilských úřadů - brazilské ministerstvo zemědělství, pod nějž náležel chov psů, uznalo profesionální odbornost a neoddiskutovatelnou zásluhu CAFIBu o zachování jejich národního plemene a dne 28.4.1980 mu udělilo pravomoc kontrolovat na celém území rodokmeny a jeho standard uznalo za závazný pro celou Brazílii. Zároveň vyslovilo napomenutí CBKC za porušování chovatelských norem a rodokmenů! To je jasný důkaz toho, na čí straně byla pravda. Nevýhodou CAFIBu bylo, že jako specializovaný klub nemohl být členem FCI, která jako zástupce brazilské kynologie uznávala CBKC zastřešující všechna plemena. V mezinárodním měřítku bohužel FCI přes řadu žádostí z různých zemí nezaujala k této záležitosti žádný postoj a došlo tak ke kuriózní situaci, kdy FCI uznávala organizaci, kterou brazilské ministerstvo zbavilo jakékoliv kontrolynad chovem a rodokmeny v rámci Brazílie, zatímco v rámci FCI nadále platil standard, dle rozhodnutí odpovědného brazilského ministerstvauznaný v samotné Brazílii za neplatný! Tak bylo umožněno BKC podržet si vliv u chovatelů, kteří měli zájem o mezinárodní styky. K dalšímu zhoršení situace přispěl fakt, že vicepresident BKC byl synem významného dovozce japonských televizí, u jehož firmy byl vicepresidentem ministr zemědělství - důsledkem tohoto složení bylo, že ministr nemohl zrušit své vlastní rozhodnutí a zájmy BKC byly ošetřeny tak,že později chov psů byl vyjmut z kompetence tohoto ministerstva a přidělen jinému.


   Přes všechno toto úsilí CBKC se ukazovalo, že pštrosí politika ohledně chovu fily přináší stále více problémů. Dalším důkazem je například výměna dopisů s německým VDH, který 18.2.1982 CBKC požádala o to, aby neuznával rodokmeny CAFIB. Předseda Club Fur Molosser Walt Weisse 4.4.1982 odpověděl, že dle jejich informací CAFIB chová daleko kvalitnější fily, že především jeho rodokmeny jsou na rozdíl od těch CBKC zcela důvěryhodné a bude je nadále uznávat.    Potvrzením správnosti chovu CAFIB bylo nakonec to, že v důsledku skandální nesourodosti plemene a evidentních znaků křížení u mnoha jedinců byla CBKC donucena změny standardu v duchu standardu CAFIB přijmout. Fakt křížení a nutnost změny standardu znovu písemně uznal tehdejší předseda CBKC Eugenio Henrique Pereira de Lucena svým dopisem publikovaným 18.8.1983 v deníku O Estado de Săo Paulo a v Molosser Magazinu 2/1983. Tento standard začal platit od 1.1.1984. Každému je i po letmém seznámení s tímto standardem jasné, že CBKC de facto opsala nový standard CAFIB z 1979. Standardy jsou si velmi podobné, s jedním nezanedbatelným rozdílem v přístupu. Zatímco standard CAFIB výslovně pojmenovává znaky křížení a uvádí je jako diskvalifikační, standard CBKC se o nich skrytě zmiňuje v kapitole o vadách, nikoliv však výslovně jako o znacích křížení. Tím je poněkud ztížena pozice rozhodčích, kteří by měli psy se znaky křížení vyloučit. Chovatelé CAFIB byli v průběhu historie nejrůznějším způsobem osočováni a nazýváni, dnes je však všeobecně uznaným faktem, že pouze díky jejich nezměrnému úsilí čistokrevný fila dosud existuje. Je zřejmé, že díky striktním pravidlům chovu každý fila linií CAFIB je nepochybně čistokrevný a zároveň z tohoto důvodu bohatě splňuje požadavky standardu CBKC/FCI, který je podstatně měkčí. Jedinec chovatelských stanic CBKC naproti tomu filou (de facto, nikoliv papírově) být může a nemusí.


   Co z toho všeho vyplývá pro zájemce o plemeno u nás? Veškeré polemiky byly de facto již dávno zodpovězeny. Z uvedených skutečností je nade vši pochybnost jasné, že byla vyprodukována řada kříženců s rodokmenem fily a jejich potomků exportovaných do celého světa, což přiznala řada nejvyšších brazilských kynologických představitelů. Je také zřejmý a neoddiskutovatelný podíl CAFIBu na tom, že existuje čistokrevný chov filů a existují také materiály, které o tomto tématu pojednávají a umožňují zájemci rozeznat křížence od čistokrevného fily. Již 20 let je možné se standardem CBKC/FCI v ruce oddělit a vyloučit křížence. Vše záleží na tom, kdo posuzuje a jak se na to dívá - zda má rozhodčí či chovatel zájem o čistotu plemene nebo ne a jaké ho k tomu vedou důvody.Vzhledem k tomu, že materiály ohledně celé problematiky jsou již i u nás běžně dostupné, není možnénadále přijmout argument, že rozhodčí neví, protože byl vychován v období křížení nebo pod jeho vlivem. Doufáme, že i u nás co nejdříve dojde kopravdovému pochopení fily a spoluprací chovatelů a rozhodčích k zlepšení chovu tohoto plemene.

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode